(Foto) blog nejen Olšanský

V neděli večer byly ovce poplašený a nejvíc bláznila Lízina, která běhala z chlíva do kotce a zpátky. V pondělí brzo ráno nás probudilo békání. Šla jsem se podívat do ohrady a naproti mi běželo novorozené jehňátko. Zaradovala jsem se, že si konečně Maruna dala říct, než jsem si všimla, že se jehně pořád motá okolo Líziny. Nakonec se ukázalo, že jako chovatelé máme ještě rezervy - nejenom, že jsme nepoznali, že je taky Lízina "v tom", ale navíc jsme psychologicky úplně špatně odhadli změnu v jejím chování. To, že po narození bráchy začala blbnout, nebylo kvůli tomu, že už nemá mámu jenom pro sebe, ale kvůli tomu, že jí došlo, co ji bude brzo čekat! :)

Sotva jsem poslední lednovou sobotu v poledne dorazil z tenisovýho turnaje, všimli jsme si, že na Malinu jde bahnění. Místo připravenýho kotce si stejně jako loni začala vyhrábávat důlek přímo ve chlívě, takže jsme vyvedli ostatní ovce na pastvu a dohlíželi nad průběhem. O půl druhý začalo vykukovat něco slizkýho a děsivě černýho (pozdějc se ukázalo, že beránek má černý nohy a zbytek těla má bílo-černý) a během pár minut bylo jehně venku.

Do toho nám přišla návštěva, takže Malina měla o publikum postaráno - všichni se tlačili u dveří do chlíva a rozplývali se nad slizkým novorozencem, kterýho Malina pečlivě olizovala od plodovýho vaku. Po dvaceti minutách jehně vstalo a všichni tak usilovně zjišťovali pohlaví. Když jsme po pár minutách vzrušeně vykřili: ,,Só to kule!”, zbývalo beránkovi vybrat jméno. Pro dodržení rodinné tradice dostal po tatovi Ivanovi jméno Vaněček a že byl okamžik jeho zrození magické potvrdilo ají to, že ten den spadla z třešně Ivanova hlava.

Janča pak ještě hlídala vyvržení placenty, Malinu ají Vaněčka jsme pak vydezinfikovali slivovicó a pozorovali jak od mámy pije.

Zbytek stáda přenocoval tu noc venku a druhé den, po vykydání chlíva, jsme je pustili dokupy. Jediné problém byl s Lízinou - Vaněčkovou o rok starší ségrou - té ze zjištění, že už není mámina jediná, hráblo. Začala zblázněně běhat, békat, začala být bojácná, nesmí se ňu šáhnout, z Vaněčka má panickó hrůzu a to všechno už jí od tý doby zůstalo...

Vaněček zatím vesele kyne a je to naše nejšikovnější jehně - nebojácný, živý, po týdnu začal žmoulat seno a po dvou týdnech už je z něho pěkné válec. Bohužel od chvíle, co jsme uviděli ty jeho kule, to má spočítaný: bude z něho hlavní chod na moje srpnový třicátiny.

Dál čekáme na bahnění Maruny - potvora chlupatá si dává na čas. Jesi to nestihne do pátku, tak budem muset odvézt Vaněčka na kastraci samotnýho, bez případnéch bráchů.

Poznámka k fotkám: najdete kočku?

Bahnění začíná u Maliny hlavou do kouta

Leze kopýtko

Poprvé na nohách

Setkání se stádem. Najdete kočku?

Hládkuje jak se kočka venku koupe v kýblu

Suverénní pozér

Sourozenci

Darinka hladí

První rok byl ve znamení zahrady a ovcí, druhý pak Darinky...

Poznámka k fotkám: Fotky jsou z prvního roku, takže je tam zachycená i naše zahradní svatba a taky GoWest párty. Loni na jaře jsme pak dali do okna síť, takže jsem s focením musel přestat:)