3. sezóna

Třetí sezóna raketového poháru - od podzima 2016 do léta 2017.

Konečná tabulka třetí sezóny

Squash

Díky záhadné sérii otěhotnění hráček našeho poháru získala soutěž přezdívku "Inseminační pohár". A trend pokračuje: od posledního turnaje (během měsíce!) přibyla na seznam těhotných další hráčka a navíc se ještě dvě vdaly, takže očekáváme další “překvapení”.

Na squashový turnaj jsme ale získali novou krev - Markétu, která těmto tendencím hodlá se Soňou čelit.

Sešli jsme se v šesti lidech a opět nedorazil Šimon. Vykašlal se na nás - prej se šetří a šel hrát squash soukromě s kamošem.

Při samotné hře pak Jirka všecky s přehledem vymlátil, aby už v sedm stihl odejít s bilancí setů 10:1. Zbytek hráčů byl ale nezvykle vyrovnaný a až v posledních zápasech se rozhodovalo o bedně. Kif (ačkoliv to mockrát v životě nehrál) nakonec vyválčil stříbro, Mira bronz. Špízek hrající v životní formě mohl v posledním zápase zamíchat pořadím, kdyby se Kifovi proti němu nepovedl obrat. Markét měla rychlé nohy a šikovnou ruku, ale špatné koncovky setů. Kromě Jirky byla se všema klukama několikrát bod od výhry (proti Mirovi série 4:10 -> 11:10 -> 12:14), ale nakonec se musela spokojit jen s výhrou nad Soňou.

Během posledních zápasů jsme posbírali pár taktických tipů od asi sedmdesátiletého Amíka, který na Morendu chodí jako kouč. Sice nemůže skoro chodit, ale když u míčku je a trefí ho, tak to stojí zato a tak si na něho vzala Soňa číslo;-)

Dohráli jsme o půl deváté a tentokrát dali jenom jedno ve vedlejší hospodě. Zahuleno tam ale přes nově zavedný zákaz bylo - mají to tam totiž jako zahrádku.

Kif ve třetí sezóně suverénním způsobem obhájil prvenství, když vyhrál dva ze čtyř turnajů (badec a tenis) a dvakrát byl druhý (pinec a squash). Před druhým Mirem se ve všech turnajích umístil dvakrát o příčku výš (tenis a squash) a dvakrát o dvě příčky výš (badec a pinec). Bronz bral Jirka, kterém k tomu stačila účast jen na dvou turnajích (pinec a squash), které oba vyhrál. Pokud se v příští sezóně zúčastní víc, tak zřejmě roste Kifovi vážný vyzyvatel...

Tenis

Třetí turnaj sezóny byl ve znamení těhotenství. Od posledního tenisového turnaje v srpnu otěhotněla minimálně polovina z šesti přítomných holek...

Navíc původní březnový turnaj jsme museli odložit až na květen, protože mně kolidoval s předporodním kurzem. Za trest jsem dostal za úkol si připravit přednášku o porodech a vzhledem k chabému zájmu o tenis to vypadalo, že o ni bude větší zájem než o sport...

Ráno před turnajem to vypadalo, že nás bude osm, takže jsem volal Pepovi, že chceme navíc ještě druhý kurt. V práci mně pak ale tři kolegové oznámili že nejdou, takže nás bylo zase málo na dva kurty, za což mě Šimon (jako vždycky) označil za špatnýho organizátora kterej bere zbytečně moc kurtů... a zopakoval to i na konci, kde jsem byl zase špatnej organizátor, protože jsem nebooknul rovnou kurty tři, páč jsme do osmi nestíhali dohrát ani tabulku;-)

Kromě pěti tenistů (z toho nováček Janča DŠ) jsme díky krásnýmu počasí měli navíc čtyři čumily - Iris, Šimona (kterej si odběhl zachraňovat Stream.cz přetíženej Kazmou), Pavla a malýho Pavlíka.

Byl to spíš kecací než hrací turnaj, takže jsme ani neodehráli moc zápasů, ale stejně to byl atmosférou podle mě jeden z nejlepších turnajů.

Nakonec přišla ještě od Kifa Martina a společně jsme zamířili do Kamenky a postávajíc na ulici jsme nejen debatou o porodech zakončili den. Tentokrát bez velké chlastačky.

Pinec

Druhý turnaj sezony jsme tentokrát odsunuli z prosince (kdy málokdo hlasoval a dopředu se už všichni kvůli předvánočnímu shonu odhlašovali) až na klidnější leden. Stejně nás ale bylo jenom šest - mimo jiné proto, že byla početná marodka. Tradiční hráče odstavilo například zraněné koleno, bolavá záda, žaludeční vředy, průjem anebo zvětšování prsou;-)

Hlasování o místu konání turnaje bylo tentokrát docela živé, v anketě vyhrála o jeden hlas Táborská, ale Denča s Renčou obě navíc hlasovaly pro Hravý bar, takže ten to nakonec vyhrál. Má ale hodně našlapaný termíny a tak jsme museli stejně na Tábrndu. Šimon to špatně nesl a když se ještě Denča s Renčou odhlásily, tak ho ze žalu zkolily zdravotní obíže (schválně uhodněte ze seznamu výše které).

Po delší době se na turnaji zopakoval všemi neoblíbený vzorec vítězství nováčka. Z práce jsem dovedl Jirku Š. a ten všecky totálně rozsekal svým servisem. Já v zápase proti němu dokázal nezkazit jen jeden jediný return. Díky tomu že Mike si lítal někde na služebce tak Jirka neměl konkurenci a vyhrál všechny svoje zápasy.

Druhý byl Kif a třetí Soňa, která přišla později a buď v zápasech soupeře rozstřílela, nebo se sama vyházela. Jako jediná ale uhrála set proti Jirkovi.

Mira byl z formy a rozhodl se to maskovat (a bodově dohánět) pivem. S postupem času se sice mířidla zpřesňovala, ale postřeh odcházel a tak jsem byl za čtvrté místo dost rád - zvlášť když hrozilo že můžu být i poslední když neporazím v základní skupině Soňu. Se Soňou jsem pak ještě sehrál epickou bitvu o bronz, ve které jsme si mysleli, že jsme odehráli o set míň a když jsem prohrál set a Soňa (podle mého) srovnala na 2:2, tak na nás ostatní křičeli že už je to konec a že jsem to prohrál 2:3... po krátkém dohadování jsem uvěřil střízlivějšímu davu. Na konci jsme pak při sedmém pivu hráli se Soňou ještě "přátelák" a já dostal tuším ještě nakládačku 0:3...

Pátý skončil Špízek a poslední Tom Doh., který sice od doby kdy porazil v pincu Petru Kvitovou moc nehrál, ale rozehrál se dobře a porazil na úvod Miru (z čehož hlavně pramenila Mirova pozdější deprese).

Dohráli jsme v deset a v tradiční sestavě Kif - Soňa - Mira, k níž se přidal Jirka, jsme se vydali na roh Otakara Ševčíka do nonstopu. Našlapaná hospoda, Orlíci z jukeboxu, rvanichtiví týpci a vylitý pivo... takže dokonalá atmosféra. Když jsem pak začal žadonit že "už chcu za maminkou do postýlky", tak jsme se vydali na dvojkové nebo trojkové rozjezd. V něm ještě s jedním mladíkem proběhla diskuze ohledně znalosti Brna ("konópku, kolik ti je?!") a pak už jsme se rozloučili s Jirkem a já spal u Kifa.

 

Ráno v sedm jsem se vzbudil u Kifa a u hlavy jsem uviděl vyskládané poháry za umístění na badmintonových a tenisových turnajích... a kolem postele rakety, tenisáky a badmintonové košíčky... Kif se před domem rozloučil konstatováním "dneska budu řídit pomalu" a já zamířil na plánování do práce, kde jsem nebyl úplně ve formě...

Badminton

Nábor nováčků a nízká účast

Před třetí sezónou probíhalo velké verbování nových hráčů. Nadšeně vypadaly holky z práce ze šestýho patra a na ně jsem pak lákal další:) Zúčastnit se měl můj lektor angličtiny neboli pákistánský raketový polobůh. Jestli jsem mu dobře rozuměl (o čemž se dá při mé angličtině a navíc bujné fantazii celkem pochybovat), tak v badmintonu hraje čtvrtou českou ligu a trénuje několikrát týdně, pinec hrával v mládí se svým bratrem který byl juniorským reprezentantem Pákistánu, tenis hrával se svým druhým bratrem který ho hrál polozávodně ale nereprezentoval… a o squashi jsem pochyboval že by v Pákistánu byly vůbec kurty… ale nakonec se ukázalo, že Pákistán až do devadesátých let vládl svetovému squashi a že ho Shoaib hrával každé léto s pincem a tenisem ve sportovní akademii… a že jednou porazil i jednoho ze dvou Khanů, což byli dlouhá léta mistři světa a starší z nich - Jahangir - je považován za nejlepšího hráče všech dob a mimo jiné neprohrál 555 profesinálních zápasů v řadě:)

Tolik k náboru, který přitáhl na turnaj nakonec (jen) tři nové tváře. Ze “starých” účastníků byla ale účast bídná, dohromady nás bylo jen sedm. Někteří nemohli kvůli omezenému výběru termínů (a to přitom už bylo zrušené pravidlo “první úterý nebo druhý čtvrtek”... no pro příště se vrátíme k osvědčenému Doodlu), někteří se omluvili až v den turnaje a někteří se neomluvili vůbec, takže pro sedm lidí jsme měli rezervované tři kurty a chvíli i čtyři. Zrušit to už na poslední chvíli nešlo, takže ti co přišli byli celkem naštvaní a domluvili jsme se, že od příště zavedeme závazné přihlašování na turnaje a povinné omlouvání se aspoň 24 hodin předem.

Na samotný badecový turnaj jsme nesehnali dostatečný počet kurtů (nojo, příště je musím rezervovat aspoň dva tři týdny předem!), takže jsme skončili na tom nejhnusnějším místě - na Šámalce.

Ubrblaný Šimon a další nepříjemnosti

Vyjeli jsme tam z práce v počtu pěti lidí a Šimon celou cestu brblal jak to tam bude hnusný, jak nás po cestě přepadnou cikáni, že je to strašně daleko od zastávky a vůbec jak su špatnej organizátor. Brblání se pak ještě zvýšilo když došlo málo lidí, když nám recepční nechtěla prodat škopky na kurt a když nám odmítla zrušit přebytečnou rezervaci. Vrcholu jeho brblání dosáhlo při hře - to si Šimon pořád stěžoval, že kvůli oranžovým stěnám nic nevidí a údajně kvůli tomu kazil i servisy;-)

S tím pivem mě ale recepční naštvala taky - neprodala nám ho že prej bysme to tam mohli vylít a lepilo by kurt. Dal jsem si teda v trenclích sprint na Táborskou do večerky, nakoupil jsem plnej tenisovej bag plechovek piva a dobrá nálada na turnaji byla tím pádem zachráněna (až na Šimonovu, samozřejmě).

Zápasy

Ale teď konečně ke sportu. K nám pěti ze Seznamu dorazil ještě šampión minulé sezóny Kif a na kole dojela Renča. Samotný turnaj jsme po marném čekání na další účastníky rozehráli v šest.

Nováček Honza Doležal skončil kvůi vzájemnému zápasu s Renčou poslední. Badec hrál prakticky poprvý a kupodivu ani několik hodin urputného studia badmintonu na youtube mu nepomohlo k lepšímu umístění. Porazil ale Denču a v závěrečném souboji podlehl Šimonovi po velkém boji - nejtěsnějším rozdílem až ve třetím setu.

Další nováček - Renča - byla největší srdcařkou, míčky co netrefila málem rozdupávala. Porazila Honzu Doležala a vyrovnaně bojovala i s dalšími.

Pátý skončil Šimon. Jako vždycky měl slibný start - Kifovi dokonce sebral jako jediný z nás set. S ubývajícími silami jeho plavné výskoky ale působily jenom na efekt, míjel při nich míčky a druhou půlku zápasu s Mirem jenom odchodil. No prostě hvězda: když ztratí motivaci, tak nezvládne ani servis…

Denča skončila z nováčků nejlíp - bramborová. Porazila Renču a po boji i Šimona, takže díky vzájemnému zápasu skončila před ním.

Mira se díky neúčasti dalších favoritů radoval z bronzu. Klíčovou byla výhra nad Šimonem, na kterého jsem si počkal až se vyšťaví:)

Hráči od druhého místa, to byla jiná liga. Ti se zapotili jen když hráli spolu. V jejich souboji vyhrál přesvědčivě Kif, pro kterého byl celý turnaj jenom jako lehký tréning. Radoval se tak z druhého vítězství v badecu po sobě a stal se tak v historii Raketového poháru prvním hráčem, který vyhrál jeden sport dvakrát.

Škoda ale té slabší konkurence mezi špičkovými hráči. Příště snad Soňa, Iris, Křéča, Šarapka nebo Shoaib dorazí.

V pánské sestavě, kterou ještě doplnila Soňa (hrající souběžně s náma ligový badecový zápas), jsme nakonec skončili u Měděné pánve na Křence. Obsluha byla hodně zpomalená, takže jsme si se Šimonem společně zabrblali a zapili pak naše další body do Raketového poháru…