(Foto) blog nejen Olšanský

Správa článků

Myslel jsem si kolik nemáme knížek, ale když se těch 51 balíků takhle vyrovná vedle sebe, tak mně to tak impozantní nepřipadá...

Stěhování proběhlo hladce. Teda když nepočítám že jsme vytopili školní ředitelnu, že nám vyhořela zásuvka, že jsem si vyvrknul kotník a že jeden stěhovák fyzicky odpadl a zbylí celou akci označili za nejhorší stěhování co zažili...

Klíčová slova: stěhování; Dája (de)montérka; 20m³ krámů nestačí; ovce zůstávají napospas osudu v Olšanech; pátý podlaží bez výtahu; vyhořelá zásuvka a vypadlý pojistky; stěhováci groggy; v bytě se furt hledáme; kočka má vlastní pokoj; vybouchlá vodovodní baterie; hlavní uzávěr vody až ve sklepě; vytopená ředitelna ZŠ Náměstí republiky; milé seznámení s ředitelem ZŠ; nedělní odvážení krámů na Byzdr: náledí, tma, přecpaná dodávka a pes si lehá na šaltrpáku; vyvrknutej kotník na patře kde nesvítí světlo; po rozhledně v Olšanech jsme teď na rozhledně ve Znojmě!

Komentáře

Čáp

Koukám, že Darča se už učí psát všemi deseti - i když na tom Consulu bude mít asi problém roztáhnout prsty přes celou klávesnici :-D To je kvalitní stroj, psával jsem na něm klubovní časopis.

Poslední chvilky v Olšanech. Darinka, ovce a Jančin rozlučkový ovečkový dort!

Podzimní tmou vydali jsme se na průzkum opuštěných objektů v Adamově.

Ve stráni nad Adastem jsme vlezli do bývalého vodojemu. Působí vznešeně a po sestupu po rezavém žebříku jsme si vychutnávali zajímavou akustiku. Není divu, že před pár lety sloužil místním kamarádům jako klubovna a vontská svatyně.

Ve světle baterek a mobilů jsme pak prošmejdili okolí a omrkli taky voňavý benzinojem, používaný velký vodojem, úzkokolejku, vchod do velkého podzemního krytu a menší střílny z dob kubánské krize, kdy se komunisti připravovali na třetí světovou válku.

Článek o Druhém Adamovu od "urbexového" kamaráda.

Podzimní slunce prosvítá ranní mlhou. Jedny z posledních výhledů z obýváku a procházky mezi ovcama a jabkama na zahradě...

Multikulti jízda z práce večerní 60 po Brně.

Dvě doktorandky diskutujou o biochemii, Ind s černochem čučí do mobilu, intoška si zamilovaně šmudlá ruku s obtloustlým Číňanem a českou kultůru dál zastupuje vzadu klimbající vožralec a tři přistoupivší připité dámy.

Zápletku to žádnou nemá, neb v tudle večerní hodinu nejedou žádný Španělky. Určitě už někde paří.

Podzimní výlet lesama kolem Olšan - jezírko pod propastí Manzurské skály, Darinčina první keška a zvěřinec na Nemojanským mlýně.

Třetí rok bydlíme v Olšanech a teprve teď před odstěhováním jsme si udělali první výlet po okolí. Podzimníma lesama, cestou necestou, Darinka ťapala a Rafa lítal s Kongem.

Manzurská skála je spíš taková propast - její stěny padají dole do bahnitýho jezírka zapadanýho listím.

Darinka tam vytuhla v nosítku a kolem vyschlýho potoka Luštínku a malýho tábořiště jsme vyfuněli až na protější vršek údolí.

Tam na místě starověkého hradiště jsme našli s Darinkou její první kešku:

– Darinko, uděláme si selfíčko u kešky?
– Áňo!
– Počkej, copak ty víš co je selfíčko?
– Áňo!

Přes Čertovu sesli jsme pak došli ostružiním až k Nemojanům a zatímco já doběhl s Rafem čtyři kiláky domů, vysprchoval se a dojel autem do Nemojan, tak holky akorát došly půl kiláku k mlýnu.

Tak jsme poobědvali a strávili odpoledne v malé místní zoo.

Posilnit na cestu