Svatební přípravy v plném proudu - (Foto) blog

Odjakživa jsem miloval historky ze svatby mých rodičů o tom, co všechno se tam semlelo a i po letech byli lidi z té druhé půlky rodiny identifikováni stylem "ten, co pil ráno po svatbě to vománkový víno".

A na co se bude vzpomínat po naší svatbě?

• v noci před svatbou jsme se zničili taháním klád z lesa
• svědek vítal první hosty v montérkách při řezání motorovkou
• oddávající ochotník Julínek recituje Zkrocení zlé ženy a do toho bečí ovce
• Rafa lezl matrikářce během obřadu pod sukňu, tak jsme ho museli nakopnout
• moje pětivteřinové váhání s "ano" po vzoru mého otce (dýl jsem kvůli záplavě smíchu nevydržel)
• strejda Stanik v Zorro kostýmu recituje vlastní báseň "Vy olšanský kopečky", které dojala i jeho samotnýho
• legendární žranice u hostiny i u rautu - i největší žrouti odcházeli od stolů spokojení a zničení;-)
• seznamovací hra: losování a čtení vizitek a k nim musel každý přidat drb o tom druhém (dozvěděli jsme se perly typu "co mu kdo nabídne, to hned koupí", "nikdy neměla českého přítele", "nikdy neměl přítelkyni", "byla jediná, kdo se poblil v Hynkově bytě", "kvůli němu nás v dětství zmlátili cikáni", "jezdí s trolejbusem tak rychle, že v něm padají důchodci" apod.)
• uvíznutí na spodním záchodě a dlouhé volání o pomoc, pak taky Pavel v obleku spravoval WC nádržku
• náhodné rozdělení lidí na dva týmy pro další hry - zelení od svědkyně a růžoví od svědka
• ďábelská celodenní chlastací hra - po puštění Pas sommeil hromadný úprk lidí z obou týmů do chatky na předpřipravené panáky. Mladší se uplatnili rychlými sprinty, starší ročníky volily taktiku nevzdalovat se moc od panáků
• tanec novomanželů na křivém trávníku v kopci
• Doktor hrál na garmošku (zásadní nástroj!) a rodinka békala jak zamlada
• obrovský ovocný dort, který strejda Milan zázračně donesl přes celou zahradu, ač ho všichni viděli, jak spadne a my budeme dort vybírat z ovčích bobků
• večerní promítání na terase - video reality show s manželským kvízem
• kvasnicová tombola s unikátními cenami jako rychlokvašky, kvašený slepičí trus na hnojeni, žinčica nebo pivovarské kvasnice...
• zapálený indiánský kůl neboli Vinnetou zářil do výšky čtyř metrů a u něj sulíkovští rožnili výbornou vepřovou kýtu
• promítání křížovky na barák - hra tak vygradovala, že už nebylo daleko ke rvače mezi oběma týmy :)
• v olšanských hvozdech se ztratili i naši zkušení trempíci a teta je hledala po tmě autem, aby stihli noční autobus z Brna
• moje domácí třešňovica Olšanoff byla nečekaně populární - vypily se tři velký panáky na osobu! Celkem se vypařilo 9l slivky, 27l vína a 50l piva.
• jedna z babiček odvezena násilím až po jedné hodině ranní a strejdové pak museli mít afterparty do rána ještě doma
• noční diskotéka - trsalo se i s travnicou sena
• noční hledání zmizelýho Stopaře
• nezapomenutelná svatební noc, kdy nám díky venkovním reprákům nadskakovala postel sama :)
• ranní mlha a deštík zkrápející spáče na zahradě

Hlášky z obřadu

• Jak rozvířený pramen nepohledná je žena když se zlobí. Pranikoho, ač žízní sebevíce, nenapadne tu hnusnou hustou kalnou břečku pít! (oddávající Julínek a jeho dramatizace Zkrocení zlé ženy)
• Řekne-li táhni, já jí poděkuji, jako by chtěla, abych zůstal týden. (oddávající Julínek a jeho dramatizace Zkrocení zlé ženy)
• Nezpomeňte ža každý máme ctnosti - (do toho se ozve ovčí beeéé)

Takže díky všem za účast i za pomoc... a ač to zní strašně klišovitě a nikdy jsem to nikomu nevěřil, že to myslí vážně, tak musím říct, že svatební den byl krásnej a asi jenom jednou v životě člověk zažije, že se všecko točí kolem něho a všichni jsou z něho na větvi... takže vřele doporučuju :D

Úklid, výzdoba, kácení stromu...

Největší radost měl děda, když jsem mu nechal hořčáka provokativně vystavenýho na zahradě na skalce... Nebyli jsme zrovna doma a on ho radostně sbalil a večer si z něho doma nachystal smaženicu;-)

S Pavlem a Marťasem jsme nevyměkli a po tréningovém projetí trati závodu jsme se přihlásili na samotný Pálavský krpál 2014. Boj s 280 závodníky na trati byl lítý, od druhé půlky jsme navíc začali bojovat s křečema.

Díky taktice a hroznovému cukru jsem to dokoulel do cíle na 118. pozici v čase 1:38:14 a hlavně jsem po dlouhém souboji porazil bronzovou závodnici z kategorie 19-29. let! :)

Po závodě zasloužený oběd v Mikulově i s doprovodem - Jančou Š. - a večer po bouřce návrat na kole z Hostěnic, opět v závodním tempu... :)

Malá Lilith se nám otrkala a loví Rafu. O lízání, funění a mňoučení u nás v domě není nouze.

Ve vedru rychle vyběhnout ven, utíkat do údolí natrhat lesní kvítí, pak doma v panice že už se blíží mrak hledat šaty, zkrásnit se před zrcadlem, nahnat kočku a pak honem se stativem pod svatební strom.

Focení byl celkem horor, zvířata nechtěla pózovat. Rafa žužlal kravatu, Lilith se vzpínala a když jsme ju pak po focení pustili, tak zalezla pod seník a ven jsme ju dostali až druhý den, když jsme ju nechali vyhladovět. Ovechuny taky nespolupracovaly (a nechaly se nalákat až na šeřík), takže výsledná fotka vznikla jako spojení šesti různých...

Jak jsme se rekreovali:

• natírání, řezání, vrtání a šroubování polic na knihovny
• demolice králíkárny a příprava kurníku
• průvanem vymlácený okno v ložnici
• venčení ovcí v horní části zahrady (Hynek je hajzl, zežral nám jahody!)
• Lilith nám přenocovala venku, nechtěla vylízt zpod dřevníku, takže jsme ju museli nechat vyhladovět
• v horním patře baráku sauna 31°, takže jsme spávali dole
• o víkendu Pivní slavnosti na návsi, takže jsme měli koncert do noci až do obýváku...
• jediná rekreace v nedělu večer - vycházka, koupání a škopek v dědině, večer táborák

V trenclách na balkóně jsem se pokochal a pak jsme vyrazili zalívat, páč v Olšanech ani nekaplo...

Časně z rána jsem si dal cyklorozcvičku z Olšan do Chrlic, kde jsme nabrali hned velký zpoždění mj. montováním stojanů na kola.

Po přesunu autem do Mikulova jsme z náměstí vyrazili celí natěšení v ostrým tempu, který nám ale vydrželo jenom do prvního kopce na česko-rakouskou hranici. Dál už nás čekala liduprázdná krajina, výhledy a spalující slunce.

Rakouský kopečky mezi vinohradama nám daly zabrat, obzvlášť když nám docházely zásoby. Wasser jsme doplnili u zemědělců v Herrnbaumgartenu, krize byla zažehnána. Na jídlo jedna spadlá meruňka a pak zase výšlap na kopec nad Steinebrunn. Řádně jsme si nacpali břuchy špendlíkama až před Mikulovem.

V Mikulově jsme přečkali bouřku v hospodě na zahrádce plné much a užívali jsme si vsedě svoje křeče.

Domů jsem dojel až navečer po poslední etapě - Martin mě vyhodil v Hostěnicích, takže jsem si dal ještě závěrečný výšlap přes Kalečník a Pěťák do Olšan.

Jo, pěkná neděle, kvalitně jsme se zrušili a hlavně naplánovali taktiku na samotný závod. Nechce se ještě někdo přidat?

Díky kvalitní teoretické přípravě kapitánky i tréningu nasucho (na dvoře s klackama a popelnicí místo bubnu) naše dokonale smíšená posádka skoro sahala po pohárech. Trochu jsme to ale přetaktizovali a/nebo se utavili a nakonec z toho bylo čtrnácté místo (z 24).

Hlavně to ale byla sranda a pohodu na hrázi nám nezkazil ani déšť - naopak bouřka hned za humnama vygradovala atmosféru finálových jízd.
Večer pak polovina našeho mužstva/ženstva zapařila v kulturáku na Jerry band a.k.a. Black Sabbath Revival a zakončili jsme to nad ránem stylově - u hrdiny večera "Lááďa má velkou vanu" s barelem slivky, utopencama a zraněnou nohou na krásně posraným dvorku. (večerní fotky jsem musel trochu zcenzurovat)

Víkend jsem trávil na stromě - s dědem jsem trhal třešně na slivovicu.

Košík jako ranní rozcvička, košík před snídaní, další po polední siestě, košík před prodloužením fotbalu Brazílie-Chile... A v nedělu násilné ukončení bouřkou. Za víkend patnáct košíků a dohromady pětadvacet. Při zpáteční cestě z Manerova do Olšan jsem cítil příjemnou únavu.

Bude zásoba na zimu!

Třetí kolo Wimbledonu se dneska Češkám až zázračně vydařilo: Smitková porazila Bojanu Jovanovski, Šafi Cibulu, Kvitka Venus a hlavně Bára Li Na!

Jenom škoda Tomáše, který v rekordně do tmy protáhnutém zápase prohrál s bombarďákem Čiličem...

Janča vytáhla mourovatou kočičku ze křoví, zabalila ji do bundy a vydala se s ní domů pořádně ji nakrmit. Já pokračoval na kole s Rafem do Rousínova na nákup hřebíků.

Kotě se u nás přes víkend zabydlelo - po počátečním prskání se skamarádila i s Rafem (získal si ji tím, že ji nechal žrát maso ze své misky), prohání se po zahradě, šplhá po stromech (vyleze do koruny a začne mňoukat dokud ji nezachráníme) a blbne po domě.

Problém máme akorát se jménem. Původní jméno Bolek (podle nálezu blízko Bolkovy farmy) jsme vzhledem k jejímu pohlaví museli zavrhnout. K jejímu satanskému pohledu jsme pak hledali vhodné ďábelské jméno. Sekhmet  se nedá moc zdrobňovat, takže nakonec je z ní Lilith - Černá Luna, vládkyně démonů :)

Ráno se snad půlka Brna přesouvala na Mohelno, páč odpouštěli přehradu. Na řece to pak vypadalo jako na přelidněné Vltavě...

Jezy, peřeje, rum, cvaknutí, občerstvení na Templáku, šprajcnutí na jezu, skoky do vody, pařáka  škopek v Ivančicích a skvělý zakončení na sushi v Brně.

Během toho týdne co jsme ho měli býval s Rafem před barákem a jinak se pořád domňoukával toho, aby byl s náma na klíně, kde se spokojeně schoulil a spal. Byl fakt ještě hrozně malej.

Včera večer jsme mu dali za krk spot-on od zvěrolékaře, aby ho netrápili roztoči, červi a další paraziti. Ten ho ale podle všeho naopak dorazil a ráno jsme ho našli v pelechu zcepenělýho...

Od nedělní noci máme osmitýdenní kotě - Mikeše. Voní krávama, protože žilo v kravíně.

Starou králíkárnu jsme mu přetvořili na luxusní domek. Bývá tam ale stejně jenom v noci, protože přes den chodí pořád za náma do baráku. Pořád vrní a chce být mazlenej, akorát občas se prevít vypaří někam do rohu a vyčůrá se tam nebo hodí bobek.

Velcí kámoši jsou s Rafem. Mikešovi narazuje kočičí mámu, takže za ním pořád chodí a nechá se od něho olizovat. Rafa ho nechá žrat svoje granule ze své misky, jen občas ho někam omylem odkopne nebo odhodí při olizování jazykem. Strach jsme měli v pondělí, když jsme je nechali poprvé přes den spolu venku - báli jsme se, že dostane Rafa záchvat lízání a utopí Mikeše ve své obří misce.

Nakonec to ale zvládají dobře, leží spolu venku a Mikeš chodí dírou v plotě vítat kolemjdoucí. A taky se stal atrakcí pro sousedovic děti;-)